Probudila jsem se po šesté hodině do slunečného dne. Takže ty pesimistické předpovědi z internetu se nepotvrdily. Hostal ještě spal a já se vydala na obhlídku ranního městečka. Bocas del Toro je velmi klidné a uvolněné místo. Takové hippie. Kdybych nevěděla, že jsem v Panamě, myslela bych si, že jsem někde na Jamajce u rastafariánů. Můj hostal je v tomto duchu naaranžovaný. Moc příjemné místo. Všude plno barev a maleb na zdech. Stejně tak i město je plné dřevěných domků různých barev. Ne všechny domy jsou v nejlepším stavu. Centrum kolem přístavu je plné hostalů, restaurací a agentur nabízejících celodenní výlety po zátoce. Lidé jsou tu velmi příjemní a zdvořilí. Oproti tomuto místu je hlavní město skutečné nebezpečnou džunglí ( i když jsem se s nebezpečím přímo nesetkala). Úplná pohodička tady. Ne jako na Kubě, kdy lidi otravovali.
Co se týka složení turistů, tak jsou zde především baťůžkáři. A místní lidé jsou buď černoši šmrnclí Bobem Marleyem :-) a nebo potomci původních Indiánů.
Po snídani jsem si na hostelu půjčila za 5 dolarů na den kolo (takového araba s jedním převodem) a vyrazila na projížďku ostrovem. Středem ostrova vede silnice vedoucí na druhou stranu do Bocas del Drago, kde v roce 1502 zakotvil Krištof Kolumbus a aniž by to věděl, objevil tak Panamu. Cesta tam byla v tom horku docela záhul. Žádná rovinka. Krajina zvlněná. Pěkně ze mě lilo. Po pěti kilometrech jsem se šla podívat do jeskyně Cueva de los guacharos. Jenže včera a i předchozí dny tu asi dost pršelo, takže cesta a vnitřek jeskyně byl pěkně bahnitý. S baterkou v ruce jsem došla pár metrů za vchod a když jsem si posvítila na cestu a uviděla po bahně pochodující dlouhonohé velké pavouky (jako z filmu arachnofobia), okamžite jsem to otočila a rychlostí blesku z jeskyně utekla. Nemám nic proti objevování jeskyně, ale kličkovat mezi těmito potvorami se mi vážně nechtělo.
Přede mnou bylo ještě 9 km jízdy hustou vegetací. Po více než hodině jsem dorazila k pobřeží. Dojela jsem do malé osady Bocas del Drago, zaparkovala kolo a vydala se k asi půl kilometru vzdálené Playa Estrella, což je pláž, kde jsou v moři velké mořské hvězdice. Procházka to byla velmi příjemná. Pobřeží lemováno palmami, moře teplé. Playa Estrella byla opravdu pěkná. Moře tu bylo klidné a plné hvězdic. Úplná paráda. Ani nevím jak (ale jo, fotila jsem a opalovala se a plavala), ale čas mi tu rychle utekl. Po třetí hodině jsem se odebrala zpět do osady, kde jsem si v místní restauraci Yarisnori dala filet z nějaké ryby a pak již zamířila zpět na ubytování. Zpáteční cesta k mému překvapení nebyla tak namáhavá, jako ten příjezd. Před západem slunce jsem byla na pokoji a smývala ze sebe ve studené sprše (ano, nemám tu horkou vodu) pot smýchaný s pískem, opalovacím krémem a repelentem. 
Spokojeně čistá se pak vypravila do města ( hostal je trochu z ruky, zato je tu klid) zamluvit si celodenní výlet po okolních ostrovech. Doufám, že se počasí vyvede jako dnes.
Žádné komentáře:
Okomentovat