Spakovala jsem si věci a vydala se hledat terminál, ze kterého mi měl vyjíždět autobus na sever do La Fortuny. Najít malou zastávku byl trochu problém, byla totiž trochu schovaná, ale podařilo se a po půl deváté jsem se vydala na čtyřhodinovou cestu vnitrozemím. Občas trochu dobrodružnou cestu, to když se autobus na poměrně úzké silnici v zatáčce v horách vyhýbal jinému autobusu. Ale dorazili jsme bez poskvrnky do La Fortuny a já se vydala hledat vytipovaný hostal "Arenal Backpackers Hostal", který se sám označuje jako 5 hvězdičkový hostel. Sopka Arenal, která je jednou z nejaktivnějších sopek světa (soptí již od roku 1968), byla z části zahalená v mracích, takže nebylo vidět, jestli opravdu soptí (prý je od října 2010 opět v klidu). Musím ale říct, že je to impozantní pohled na vysoký kužel, jehož špička je zahalená v mracích, zdvihající se do výšky 1670 m/m nad městečkem. La Fortuna je sympatickým městečkem žijícím především z turismu orientovaného na outdoor výlety kolem sopky, na farting na některé z řek, nebo na canopy tour. Prostě ideální pro milovníky sportu a adrenalinu.
Součástí služeb hostelu, který má opravdu špičkové služby, je i zajišťování různých programů. Původně jsem se chtěla vypravit do města, kde bych si u jedné z renomovaných agentur zakoupila rafting, ale na hostelu to udělali za mě, navíc u společnosti, kterou jsem chtěla využít a se slevou (prý mám tvrdit, že jsem student :-) ). takže zítra ráno vyrazím sjíždět řeku Toro, stupeň obtížnosti III.-IV. Prý, když už mám za sebou jednu zkušenost, tak to bohatě stačí na tento typ obtížnosti.
Jinak je tu docela horko. Včera jsem klepala kosu na Irazu a dnes se peču pod Arenalem.
Žádné komentáře:
Okomentovat