Z prvního surfovacího dne jsem si odnesla podřená kolena od surfu a písku a namožené svaly na pažích a zádech. Přesto jsem se ráno v sedm vrhla do vln znovu s tím, že je to asi naposledy, ale poté, co jsem si přes poledne odpočinula ve stínu palem na břehu moře, jsem se po čtvrté hodině vrhla do vln znovu, bolest nebolest. I když, pokaždé, když moje kolena zavadila o drsný povrch hrubé látky na začátku prkna, pěkně jsem zaklela. Ale pokračovala jsem dál. Surfování je návykové a ta podvečerní hodinka a půl, kdy se slunce již chýlí k obzoru, byla skvělá. I když jsem častěji padala, než jela. Chce to cvik a dva dny na naučení se surfování nestačí. Ale základ mám a již vím, co to obnáší.
A zítra brzy ráno přejezd do San Jose a v podvečer odlet zpět do Evropy. Brr, jak já se neteším na tu zimu!
Žádné komentáře:
Okomentovat